pátek 24. října 2014

A není to škoda?

A není to škoda??? Takto se mě nedávno zeptal můj manžel,zda-li ještě přispívám...Rozhodla jsem se pro velký návrat,opravdu po velmi dlouhé době,která byla bohatá na hodně hodně změn v mém osobním životě.Změny byly smutné,ale i veselé, tak jak to v životě má být pěkně vyvážené.I,když s jednou velmi bolestivou změnou se učím žít a musím říct,že se to snad už i daří...
Chtěla bych se vrátit k tomu,aby tento blog byl radostný a veselý. Aby byl o tom co mám ráda.Prostě o životě tak jak jde....
Za tu dobu co jsem zde nepřispívala jsem ale šila dál svoje malé Karinky panenky. Dokonce se moje malé holky dočkaly i komorní výstavy a z toho mám opravdu velkou,ale opravdu velkou radost.
Pár fotek jak z té doby co jsem tu nebyla určitě ukážu a slibuji hlavně sobě,že budu častěji přispívat.

Malá ukázka výstavy. Myslela jserm při tom na maminku a dědu,když jsem instalovala postavičky.Jak je to neuvěřitelné a jakou by měli oba velkou radost..
 Tady jedna pohádková,protože si přeji,aby byl život zase pohádkový...
 Navždy spolu i,když každá jinde :)
 Cvičení nám vstoupilo do života a totálně nám ho změnilo :)
 A moje statečné děti přestály dobu smutku a neradosti.Nejvíc se to podepsalo na Zdendíkovi,ale je šikovný kluk a vše to ustál....
No a život jde dál a my s ním :)

1 komentář:

  1. Těším se na nové příspěvky:-) Vítám tě zpět.Vera:-)

    OdpovědětVymazat